Blog

Někdy děláme věci tak podvědomě automaticky, že si to ani neuvědomujeme. Platí to i při boji proti food waste. Co tedy děláme, co nám neguje naši snahu a co si pravděpodobně ani neuvědomujeme?

Připravili jsme pro vás několik zajímavých statistik přibližného každodenního plýtvání jídlem. Právě analýza potravinového odpadu vám prozradí, jak se ve světě nejčastěji plýtvá jídlem.

Říká vám něco freeganství? Pokud ne, nic se neděje. Na následujících řádcích se dozvíte, co vlastně freeganství je, a co jde lidem, kteří ho vyznávají. Kdoví, možná přijdete na to, že nějakého freegana máte ve svém okolí. 

Každým dnem je nás na světě stále více a více, a podle prognóz již v roce 2030 bude 30% potravin těžko dostupných nebo zcela nedostupných. My si to ale neuvědomujeme a jídlem plýtváme, jako kdyby se nechumelilo. Ročně se totiž vyhodí miliony tun potravin, což představuje třetinu celkové produkce. Toto je food waste, plýtvání jídlem, v přímém přenosu. FOOD WASTE je sociální, ekonomický, ale i ekologický problém v celosvětovém měřítku.

Poslední roky se velká pozornost obrací na problémy s plastovým odpadem. Avšak naši planetu trápí i jiné, neméně závažné problémy. Jedním z nich je food waste, tedy plýtvání jídlem, o kterém se však téměř nemluví a mnozí tak ani nevědí, o co vlastně jde. Na následujících řádcích si proto vysvětlíme to nejdůležitější.

Volné víkendy využívá skoro každý z nás na nákupy. Ve většině případů jde o velký nákup, kdy se snažíme obstarat si potraviny nejlépe na celý týden. Ve sladké nevědomosti ale nakupujeme o mnoho víc, než potřebujeme, a následujících pár dní skončí v odpadu mnoho dobrého a zdravého jídla. A v odpadu skončí nejen jídlo, ale i naše peníze. Kdybychom přepočítali jídlo, které vyhodíme, na peníze, byli bychom určitě nemile překvapeni. Dopracovali bychom se k částce, která by nám mohla zaplatit příjemný wellness víkend nebo možná i novou lednici.

Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik jídla během roku vyhodíme? Zbavujeme se nedojedených zbytků oběda, vyhazujeme zkažené jídlo, které jsme nestihli sníst, zbavujeme se zásob, které ležely dlouhé měsíce ve spíži bez využití. Ročně se na celém světě vyhodí stovky tun potravin, a to je množství, které by nás určitě mělo trápit.

Poslední roky se klade velký důraz na snížení produkce odpadu. Mnoho lidí po celém světě se postupně začalo zamýšlet nad produkcí zejména plastového odpadu a přestalo používat igelitové tašky i pytlíky, plastová brčka či plastové láhve. Začaly vznikat bezobalové obchody, ve kterých si nakoupíme do vlastních nádob potraviny nebo drogerii, na výsluní se vrací látkové tašky a staré známé síťovky. Zeleninu si už nyní můžeme dávat do síťových nebo látkových pytlíků, sprchové gely a šampony nahradit jejich tuhými variantami, které se prodávají v papírových obalech a vydrží nesrovnatelně déle.

Věděli jste, že na celém světě se ročně vyhodí zhruba třetina všech vyprodukovaných potravin? To představuje takové množství jídla, které by nasytilo přibližně 3 miliardy lidí. Tedy zhruba třikrát víc, než kolik je na světě lidí trpících hlady. Seznamte se – toto je FOOD WASTE neboli plýtvání jídlem, celosvětový problém, kterému se stále nevěnuje dostatek pozornosti.