Problematika FOOD WASTE by nás měla trápit určitě víc

Poslední roky se klade velký důraz na snížení produkce odpadu. Mnoho lidí po celém světě se postupně začalo zamýšlet nad produkcí zejména plastového odpadu a přestalo používat igelitové tašky i pytlíky, plastová brčka či plastové láhve. Začaly vznikat bezobalové obchody, ve kterých si nakoupíme do vlastních nádob potraviny nebo drogerii, na výsluní se vrací látkové tašky a staré známé síťovky. Zeleninu si už nyní můžeme dávat do síťových nebo látkových pytlíků, sprchové gely a šampony nahradit jejich tuhými variantami, které se prodávají v papírových obalech a vydrží nesrovnatelně déle.



Nulový odpad neboli zero waste je skutečně styl skvělý a užitečný. Ale říká nám něco i food waste? Tento pojem je pravděpodobně méně známý, ale srovnatelně důležitý. Vysvětlit ho můžeme jako plýtvání potravinami, které je v každé zemi velmi rozšířené. Ročně se na celé světe vyhodí tuny a tuny potravin, a to je alarmující informace vzhledem k tomu, že existuje mnoho míst na světě, kde lidé nemají co jíst.

Jídlem se plýtvá v celé fázi výroby – zodpovědnost nese pěstitel, distributor, ale samozřejmě i konečný spotřebitel. O čerstvé a zdravé potraviny přicházíme už při jejich sběru, následně při nesprávném skladování a expedici a samozřejmě i při jejich nezodpovědném nakládání spotřebiteli i kupujícími. Kolikrát jsme koupili jídlo, které o několik dní později skončilo v koši?

Existuje více způsobů, jak plýtvání jídlem zamezit, stačí se jen trochu snažit.

K základnímu know-how při řešení food waste patří především:

  • Správné nakupování (plánujeme a kupujeme jen tolik, kolik potřebujeme)
  • Správné skladování
  • Správné zpracování potravin a surovin (mrazení, sušení)
  • Využívání zbytků potravin (jejich využití v dalším vaření)

FOOD WASTE představuje opravdu nezodpovědný přístup ke stravování, a to by si měl uvědomit každý z nás. Proto dodržování těchto několika zásad znamená obrovskou změnu k lepšímu.